Státní zámek Sychrov – plošný 3D georadarový průzkum cestní sítě
V souvislosti s plánovanou obnovou cestní sítě na státním zámku Sychrov chystá Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci záchranný archeologický výzkum. Jeho součástí je i nedestruktivní geofyzikální průzkum, který v předstihu před zahájením zemních a stavebních prací provedla společnost INSET s.r.o.
Archeologický výzkum společně s geofyzikálním průzkumem zajistí, aby nedošlo k poškození nebo zničení historicky cenných dokladů vývoje této významné národní kulturní památky a zároveň poskytne dostatečnou dokumentaci a vyhodnocení všech odhalených pozůstatků postupného vývoje areálu. Kromě stavebně historického vývoje samotného zámku se tak může jednat o výzkum vodovodního systému nebo starších objektů, které se v místě vyskytovaly před samotným založením zámku Sychrov.
Georadarové měření 3D systémem MIRA v prostoru vstupu do parku (foto J. Vidman).
Zámek Sychrov a zámecký park
Zámek Sychrov patří díky své malebnosti k hlavním turistickým lákadlům Libereckého kraje. O rozkvět Sychrova se zasloužil rod Rohanů, kteří do Čech přišli z Francie a roku 1820 zakoupili zdejší panství. Poslední rozsáhlá přestavba zámku do současné novogotické podoby se udála za knížete Kamila Rohana v letech 1847 – 1862. Mimořádnou pozornost věnovali majitelé panství nejen vlastnímu zámku, ale také rozsáhlému zámeckému parku. Zámecký park o rozloze 26 ha byl založený v anglickém stylu a ve své době sloužil za předlohu pro vznik řady dnes významných arboret, jako jsou například Průhonice nebo Konopiště.
Celkový pohled na zámecký areál od jihozápadu (foto: J. Vidman)
Císařská orlice zdobí hlavu sloupu na vyhlídce
(foto J. Štainbruch)
Park byl koncipován tak, že od zámecké terasy se rozbíhaly průhledy k jednotlivým dominantám: přes velkou louku k oranžerii a severním směrem k Arturovu hradu. Třetí osu parku tvoří příjezdová cesta s 500 m dlouhou alejí pyramidálních dubů, na kterou navazuje alej Rohanka pohledově ukončená věží kostela v Jenišovicích. Kromě hlavních os park protíná síť cestiček, které umožňují návštěvníkům zajímavé průhledy a pohledy.
Průhled od zámku přes velkou louku směrem k oranžerii (foto: J. Štainbruch)
Vodní hospodářství
Součástí zámeckého areálu jsou fontánky, umělá jezírka a kašny. Pro jejich napájení a zásobování zámku vodou byl vytvořen systém rozvodů. Jednalo se o na svou dobu technicky náročné dílo, neboť vodu bylo nutné nejprve přivést z hluboce zaříznutého údolí řeky Mohelky do vodárenské věže a dále gravitačně rozvést k jednotlivým vodním prvkům v areálu zámku. Bohužel dnes neexistuje až na několik historických podkladů mapa skutečného provedení. Aby nedošlo při plánované obnově cestní sítě k poškození historických rozvodů a dalších archeologicky hodnotných objektů, zadal správce památky, Národní památkový ústav, firmě INSET s.r.o. průzkum dotčených ploch pomocí nedestruktivní georadarové metody.
Výstavní panel informující o sychrovském vodovodu (z expozice SZ Sychrov); detail výstavního panelu s kopií plánu rozvodů z r. 1896; vodárenská věž ve východním cípu parku nejen zásobovala zámek vodou ale i napájela vodní prvky v parku (foto J. Vidman);
při procházce parkem čekají na návštěvníky romantická zákoutí i místa k odpočinku (foto J. Štainbruch).
Georadarová metoda
Georadar je metoda, při které se do okolí (v tomto případě do země) vysílají vysokofrekvenční elektromagnetické pulzy a registrují se odrazy od různých typů překážek. Takovými objekty, které georadar může registrovat, jsou např. potrubí, kabely, zdivo, dutiny. Pomocí georadaru lze ale např. i odlišit různé typy prostředí jako je štěrk, jíl,…, nebo registrovat změnu vlastností prostředí jako je jeho vlhkost.
Při měření vysílá georadar do země elektromagnetické pulzy a registruje jejich odrazy od různých typů překážek (foto J. Vidman)
V případě plošných měření v areálu zámku Sychrov bylo využito nejmodernější zařízení 3D georadarový systém MIRA švédského výrobce Malå GeoScience. Teprve druhým rokem provádí firma INSET, jako jediná v republice, měření tímto zařízením. Jeho největší výhodou oproti tradičním 2D georadarům je mnohakanálové uspořádání antén umožňující pokrytí zkoumané plochy hustou sítí měřených bodů 8 x 8 cm a 3D zpracování takto naměřených dat. Jak se již podařilo ověřit na jiných archeologických lokalitách, detekovat tak lze i málo zřetelné projevy podzemních objektů. Průzkumy lze při velice detailním měřítku provádět i na relativně velkých plochách.
Georadarové měření 3D systémem MIRA na příjezdové cestě vroubené alejí
pyramidálních dubů (foto J. Vidman)
Georadarový průzkum cestní sítě v areálu státního zámku Sychrov proběhl v srpnu 2019 a kromě vlastního zámeckého parku zahrnoval i prostory čestného a hospodářského dvora. O rozsahu úkolu svědčí skutečnost, že jen na parkových cestičkách nachodili geofyzici přes 11 km profilů. Další turistické kilometry absolvovali při proměřování větších ploch, např. u vstupu do parku, před oranžerií nebo v prostoru čestného dvora, kde vzdálenost paralelních linií jednotlivých průchodů měřícího zařízení byla 65 cm. Během 4 dnů bylo změřeno celkem přes 5 GB dat. Zpracování a vyhodnocení takového množství informací bylo pracné a časově náročné. Každý změřený úsek nebo plocha, ať již měl délku 100 nebo 10 m, bylo nutné samostatně zpracovat v počítači do podoby plošných skenů konstruovaných pro jednotlivé časové/hloubkové úrovně, důkladně prohlédnout a na základě specifických projevů vyhodnotit.
Ukázka plošných georadarových skenů na plochách změřených v prostoru čestného dvora. Tmavými odstíny se projevily podzemní objekty s vyšší reflexivitou, jako jsou např. sítě nebo základy dnes již neexistujících objektů.
Výsledky georadarových měření
V plošných georadarových skenech se tmavými odstíny projevily podzemní objekty s vyšší reflexivitou (=odrazivostí) elektromagnetického signálu. Díky 3D technologii se podařilo v trase cestiček zmapovat nejen sítě vedené napříč, ale i podélně, což s klasickými 2D radary je problematické. Velkou výhodou detailních plošných georadarových měření je možnost konstrukce 3D modelů zkoumaného prostředí. Díky posunu hloubkového měřítka se v plošných řezech postupně objevují sítě uložené v různé hloubce od terénu. Např. v prostoru severního vstupu do parku nebo v okolí kašny na čestném dvoře byla zmapována rozvětvená síť podzemních rozvodů, uložených v několika hloubkových úrovních.
Výsledky plošných georadarových měření severně od zámku odhalily rozvětvenou síť podzemních sítí uložených v různých hloubkových úrovních
Podobně jako podzemní sítě se v radarových řezech projevily zvýšenou reflexivitou i kořeny stromů. I zde je možné detailně zkoumat průběh, větvení a hloubku jednotlivých kořenů nebo složitějších kořenových systémů. Vzhledem k arboristickému významu parku je povědomí o rozsahu kořenového systému vzácných dřevin důležité při jejich ochraně před poškozením stavební technikou.
Georadarem lze zmapovat průběh jednotlivých kořenů i složitějších kořenových systémů zasahujících pod cestičku
Mapování zaniklých objektů v prostoru zámeckého areálu
Zajímavé byly výsledky georadarového průzkumu i z hlediska detekce dalších objektů s potenciálním archeologickým významem. V prostoru čestného dvora se např. podařilo ověřit obrysy dnes již neexistujícího objektu zaznamenaného v povinném císařském otisku katastrální mapy z r. 1843, ale také detekovat obrysy objektu zcela neznámého. Další překvapení bude čekat na archeology v prostoru vstupu do parku podél východní fasády zámku. I zde bylo georadarem detekováno několik „tmavších“ obrazců a skvrn dávajících tušit, že zde proběhly v minulosti zásahy do přirozeného prostředí.
Výstupem plošných georadarových měření je mapa detekovaných anomálií – podzemních objektů s jejich charakteristikou, která archeologům z Národního památkového ústavu umožní v předstihu před stavebními pracemi naplánovat a následně i zrealizovat záchranný archeologický výzkum a ochránit tak naše historické dědictví.
Video - Sychrov- filmový dokument
Autoři: Arnošt Toms, RNDr Jakub Štainbruch Ph.D.
